Přihlášení



Sledovač signálu a generátor
Základní pomůcky pro opravy a oživování rádií
Napsal RadioMan 18.08.2016



(určeno i začátečníkům)

shlédnuto 24584x rubrika Pro kutily a bastlíře

Pokud se Vám text obtížně čte, můžete si ho zvětšit nebo zmenšit
A nebo si všechno prohlédněte černé na bílém
Celý článek si pak případně také můžete přehledně vytisknout


Jak už jste možná zjistili, nebo jak znáte z vyprávění, tak plno věcí na světě se dá opravit pouze šroubovákem, kombinačkami a kladívkem - a někdy dokonce i jenom kladívkem. Ovšem u elektroniky to bohužel málokdy platí a pro úspěšnou opravu či oživení rádia se obvykle neobejdeme bez přece jenom trochu pokročilejších pomůcek. Samozřejmostí je určitě nějaký, alespoň základní multimetr s měřením napětí, proudu a odporu. Ovšem největší služby nám prokáže sledovač signálu se signálním generátorem. Sledovač signálu slouží - poněkud překvapivě - ke sledování signálu. Zkrátka na vstup nějakého zařízení (nemusí to být jenom rádio) přivedete nějaký signál a sledovačem postupně zjišťujete v jednotlivých místech - takříkajíc zleva doprava - jestli a v jaké velikosti je onen signál přítomen. Postupně by se měla síla signálu zvětšovat, tak jak ho měřené či oživované zařízení zesiluje. No a pokud v některém místě signál najednou chybí, je pravděpodobné že součástka mezi předchozím a tímto místem bude asi špatná.

Na výstupu sledovače je většinou reproduktor nebo sluchátka. Sluchátka jsou výhodnější v tom, že jsou mnohem citlivější a dokážeme v nich tedy zaznamenat i velmi slabé signály, které bychom s uchem metr od reproduktoru třeba vůbec neslyšeli. Některé lepší sledovače mají také ručkové měřidlo, které ukazuje přímo sílu signálu. Sledovač má obvykle také vstupní sondu, která umožňuje hledat závady i ve vysokofrekvenční části rádia (tedy v části před detektorem). Vstupní signál do měřeného zařízení sice může poskytovat třeba přímo anténa (a pak bychom v jednotlivých místech měli slyšet ze sledovače různě hlasitý pořad nějaké rozhlasové stanice, na kterou je právě naladěný vstupní díl rádia), ale většinou se používá vlastní signální generátor, který "vyrábí" zvukový tón a má zároveň tzv. vyšší obsah harmonických složek - což jednoduše řečeno znamená, že kromě onoho zvukového, tedy slyšitelného tónu, zároveň vyrábí i signál vysokofrekvenční, zasahující klidně až do pásma desítek či stovek MHz. Samotný generátor nám prokáže velké služby i v případě, že potřebujeme opravit třeba vadný zesilovač u rádia. Postupujeme obráceně - signál postupně zavádíme "odzadu" a zjišťujeme, jestli je slyšet z reproduktoru rádia. Pokud v některém místě slyšet nebude - je následující součástka či obvod neprůchozí a tedy patrně vadná.

Dnes se žádné jednoduché sledovače s generátorem průmyslově nevyrábí a tudíž je nedostaneme normálně koupit. Jejich stavba ale vůbec nemusí být složitá - ve starých časopisech, knihách a na internetu se dá najít velké množství schémat, od těch úplně nejjednodušších až po velmi složité. Velmi vtipné zapojení s patrně nejmenším možným počtem součástek, bylo publikováno v [1] a kombinuje v sobě oba dva přístroje. Jedná se o jednoduchý dvoustupňový zesilovač. Při sepnutém přepínači se "zvuk" z výstupu místo do sluchátka přivádí zpátky na vstup, čímž tedy samozřejmě vzniká zpětná vazba a celý zesilovač se rozkmitá frekvencí cca 1 kHz a funguje tedy jako signální generátor. Zapojení lze sice snadno upravit pro moderní součástky (tranzistory můžete použít např. běžné křemíkové typy BC547 a BC557) - má ale dvě dosti podstatné nevýhody. Vyžaduje sluchátko s vyšší impedancí (ideálně 2kOhm) a hlavně můžeme používat vždy jen jeden "přístroj" - buď sledovač a nebo generátor, přičemž mnohdy potřebujeme oba dva najednou.

Ultrajednoduchý sledovač kombinovaný s generátorem
Sledovač signálu pro sluchátka, s jednoduchou vf sondou
Nízkofrekvenční generátor se dvěma tranzistory
Jednoduchý sledovač s generátorem ST10

Většinou se tedy používají generátor a zesilovač oddělené. Zapojení jednoduchého generátoru (klasický multivibrátor) a jednoduchého sledovače je uvedeno například v [2] (druhý a třetí obrázek zde nahoře) a dá se případně snadno zrealizovat i z "vybrakovaných" starých součástek. Reproduktor, tedy spíše sluchátko v tomto zapojení by však také mělo mít odpor alespoň 200Ωů (drtivá většina dnes prodávaných sluchátek k přehrávačům má impedanci pouze 32Ωů). Na vstup je možné připojit jednoduchou vf sondu - kterou tvoří germaniová dioda, usměrňující vstupní signál. Další podobně jednoduché přístroje pro úplné začátečníky jsou popsány například v [3]. Jinak je ovšem samozřejmé, že takovéto přístroje kromě své jednoduchosti moc dobré parametry nemají.

Jak už je vám asi z předchozího popisu jasné, sledovač signálu je vlastně obyčejný nízkofrekvenční zesilovač. Můžeme tedy jako základ sledovače použít nějaký zesilovač hotový. Dají se použít například reprobedničky k počítači, které (zejména ty starší) v sobě obsahují reproduktor, zesilovač i napájecí zdroj. Ovšem přece jenom se nehodí bedničky jakékoliv - většina novějších výrobků totiž kvůli úsporám a miniaturizaci používá zesilovače tzv. třídy D, pracující v impulsním režimu. Zesilovač tedy obsahuje vnitřní řídící generátor (obvykle cca 100 kHz). U počítače je to celkem jedno, ale při připojení do citlivých obvodů rádia se tento vnitřní generátor může snadno stát zdrojem "nepochopitelného" rušení, které mnohdy zcela znemožní příjem slabých signálů a řádnou funkci sledovače. Je tedy dobré použít nějaký klasický, tzv. lineární zesilovač, který žádný zdroj rušivých kmitočtů neobsahuje. Velmi vhodný je například již desítky let vyráběný integrovaný obvod LM386, který nepotřebuje příliš mnoho součástek a pracuje spolehlivě. Kdo rád "bastlí", může si ho za pár korun postavit i ze stavebnice. Případně je také možné koupit hotový sestavený a oživený modul - jehož jiná varianta je k mání i v miniaturním provedení..

Avšak pozor ! Velmi důležité je nezapomenout na vstup sledovače dát oddělovací kondenzátor - a to raději dimenzovaný na co nejvyšší napětí (alespoň 400V). Obvykle vyhoví kapacita 1-10 nF. Pokud totiž budete oživovat nějaké staré lampové rádio, občas tu a tam "píchnete" do nějakého bodu, kde se vyskytuje třeba anodové napětí, které běžně bývá kolem tří set voltů. Kondenzátor zajistí, že se tak velké stejnosměrné napětí nedostane do zesilovače a neprovede jeho okamžitou kremaci. To samé platí i o výstupu signálního generátoru.

Hotový modul malého nf zesilovače
Miniaturní modul nf generátoru
Různá zapojení vf sond

Také signální generátor je možné koupit jako hotový modul a vzhledem k jeho ceně je to asi nejjednodušší řešení. Tento vyobrazený typ pracuje na bázi integrovaného obvodu NE555 a poskytuje na výstupu obdélníkový signál (který má nejvyšší obsah harmonických složek). Výšku tónu (frekvenci generátoru) je možné v určitých mezích regulovat trimrem na destičce. Pokud tedy máte modul generátoru a modul zesilovače, stačí jen připojit vhodné napájení - buď baterii, nebo nějaký jednoduchý síťový zdroj - u kterého je opět nejlepsí, když má klasický transformátorek (tedy není tzv. "spínaný" - což ale bohužel většina dnes vyráběných napáječů je). Vstupní sondu pak snadno zrealizujeme germaniovou diodou, například podle výše vyobrazených schémátek. Pak už jen stačí vše nacpat do nějaké krabičky a náš univerzální servisní přístroj je hotový.

Většina výše popsaných sledovačů má přece jenom jednu nepříliš dobrou vlastnost - má malý vstupní odpor. Běžné nízkofrekvenční zesilovače s integrovanými obvody mají obvykle vstupní impedanci cca 50 kΩů, což není příliš mnoho. Znamená to, že takový sledovač může připojený obvod poměrně značně zatěžovat a tím ho negativně ovlivňovat. Staré sledovače signálu s elektronkami mívaly vstupní odpor několik megaohmů ! Kdo by tedy chtěl opravdu kvalitní sledovač, musel by vstup zesilovače doplnit o předzesilovač s polem řízeným tranzistorem (FET), který má podobné parametry, jako ony staré dobré lampy. Nicméně pro začátečníky a "sváteční" opraváře jsou i popsané typy sledovačů dostačující a prokážou jim opravdu neocenitelné služby.

A na závěr ještě jedna pozitivní zpráva - aktuálně se nám povedlo dokončit malý servisní přístroj radiotester, který začátečníkům nahradí výše uvedené přístroje, přičemž má ještě další užitečné vlastnosti a hlavně je finančně přístupný opravdu všem !



POUŽITÁ LITERATURA A ODKAZY

[1] Radiový konstruktér 2/68 (MNO Praha 1968)
[2] Otakar A. Horna - Zajímavá zapojení s tranzistory (SNTL 1963)
[3] Pavel Šrait - Od krystalky k modelům s tranzistory (SNTL 1985)


Tento článek je původním autorským dílem. Jakékoliv jeho další šíření, kopírování a další využívání elektronickou, či jinou cestou jako celku, jakožto i jeho jednotlivých částí, či souvisejících multimediálních souborů je možné pouze se svolením autora a řídí se platnou legislativou.
-=© SRS 2.07=-

Diskuse k článku
Zde můžete napsat jakýkoliv dotaz či připomínku - obratem bude zveřejněna.
Můžete také jednoduše poslat odkaz na tento článek svým přátelům !
(Tento článek je kupodivu zatím bez komentářů - buďte první !)

Text komentáře:
Vaše přezdívka:
Kontrola, jestli jste člověk nebo robot :
Jaké je druhé písmeno abecedy ?